Adam Holý

This view into the archive of the untimely deceased photographer Adam Holy (1974-2016) is, together with a parallel exhibition in the Josef Sudek Studio, the first attempt at a more detailed processing of his work. The main objective is a complete documentation of both the analogue and digital part of the archive. The show entitled Post Post Mantra suggests one of the possible

continuations on the path which Adam Holý demarcated with his distinctive approach to the subjects, presentation and installation of his photographs. Everything in his personal archive has its particular place and importance. The question remains what the individual items meant for the artist. They might be marginalia connected with an unknown memory, or compositions marking a watershed in his oeuvre. They might be evidence of the metamorphoses of his style, or just random experiments without a broader context. A forgotten blind alley. The tracks that we follow every day lead us constantly back in time. In fact, every exhibition is a view into the past. One of the drawings found in a cardboard box with Adam Holý’s photos is a sketch of a pentagram with inscriptions around it: analogue, mirrors, interior, girl, sheet prints, civility exterior 70' and retro eros 50'. The bottom section of the five-pointed star is marked post post mantra.

Apart from the artist’s photographs, negatives and sketches, the archive occasionally features works by other people. A network of relationships, deliberately constructed from random meetings and lasting fascinations. Pages torn from magazines with photos by Robert Mapplethorpe and Jürgen Teller, or an old coloured postcard with the Trosky castle. An interest in the landscape gradually welded everything else into a single monumental whole. Our current speculative view into the future creates new constellations from the preserved prints of digitally composed landscapes, supplemented with variants and sketches found in the artist’s archive. The circle doesn’t close. Post post mantra.

Sonda do archivu předčasně zesnulého fotografa Adama Holého (1974-2016) je společně s paralelní výstavou v Ateliéru Josefa Sudka prvním pokusem o důkladnější zhodnocení jeho práce. Cílem by měla být kompletní dokumentace analogové i digitální části archivu. Výstava s názvem Post Post Mantra je jedním z možných pokračování na cestě, kterou Adam Holý naznačil svým osobitým přístupem k námětům, prezentaci a instalaci vlastních fotografií. Vše, co je v osobním archivu, má dané místo a určitou důležitost. Otázkou zůstává, co jednotlivé položky znamenaly pro samotného autora. Můžou to být marginálie vztahující se k neznámé vzpomínce, nebo kompoziční řešení znamenající zlom v dosavadní práci. Může to být důkaz proměny autorova stylu, nebo jen náhodný experiment bez širších souvislostí. Zapomenutá slepá ulička. Stopy, po kterých se každý den vydáváme, nás neustále vedou zpět v čase. Ve skutečnosti je každá výstava pohledem do minulosti. Na jedné z kreseb nalezených v kartónové krabici s fotkami Adama Holého je načrtnutý pentagram s nápisy kolem dokola – analog, zrcadla, interier, holka, printy plachty, exterier civilnost 70' a retro eros 50'. Spodní část pěticípé hvězdy nese označení post post mantra.

Kromě autorových fotografií, negativů a skic se v archivu občas objevují také cizí díla. Síť vztahů, záměrně budovaná z náhodných setkání i trvalých fascinací. Vytržené stránky z časopisu s fotkami Roberta Mapplethorpa a Jürgena Tellera nebo stará kolorovaná pohlednice hradu Trosky. Zájem o krajinu postupně absorboval vše ostatní do jednoho monumentálního celku. Náš současný spekulativní pohled do budoucnosti vytváří nové konstelace z dochovaných tisků digitálně složených krajin, doplněné o varianty a skicy nalezené v autorově archivu. Kruh se neuzavírá. Post post mantra.