Adam Holý – Afterglow

Máme velké přání a zároveň konkrétní plán vydat v blízké budoucnosti Adamovi Holému krásnou velkou monografii, která by jeho práci představila v celé její šíři a kvalitě. Velké monografie ale mají i velké rozpočty.

I proto jsme se rozhodli, že tato výstava je prodejní. Pokud se vám některá z Adamových fotografií líbí natolik, že byste ji chtěli mít doma nebo ve své sbírce, budeme moc rádi. Jejím pořízením zároveň podpoříte vznik monografie a další péči o Adamovo dílo a jeho odkaz.

Nebojte se nás oslovit. Rádi vám poskytneme více informací.
__

We have a strong wish, and at the same time a concrete plan, to publish a beautiful, substantial monograph on Adam Holý in the near future, one that would present his work in all its breadth and quality. But substantial monographs also come with substantial budgets.

That is one of the reasons why we decided to make this exhibition a selling exhibition. So if there is one of Adam’s photographs you like enough to take home or add to your collection, we would be very happy. By acquiring a work, you will also be supporting the publication of the monograph and the continued care for Adam’s work and legacy.

Please feel free to get in touch. We will be happy to provide you with more information.

Filip Polanský
filip@polanskygallery.com
+420 606 513 720

Adamova síla spočívá v odzbrojující dualitě intimní smyslnosti a výrazové expresivity. Ať už se jedná o studiové fotografie, nebo snapshoty pohotově střelené za jízdy z auta, pokaždé Adam vybral snímek, který provokuje nebo pobuřuje syrovostí a zároveň chlácholí intimně příjemným pocitem déjà vu – tohle už jsem přece někde zažil. Bezprostřednost a smyslovost jsou schopnosti a způsoby jednání, které ve skrytu duše obdivujeme, ale navenek je krotíme téměř jako prohřešky. Zažil jsem tuhle situaci s Adamem, když jsem mu pomáhal organizovat focení portrétů dětí s Downovým syndromem. Jeden kluk tam s tou nejupřímnější radostí, něhou a vášnivostí necudně pročesával dlouhé vlasy své sestře – „Tohle my neumíme, to je paráda, to je ono!“ reagoval Adam a fotografoval. Ten den měl ohromnou radost za toho kluka.
Výstava, která se koná deset let od Adamovy smrti, nese název Afterglow, dozvuky záře. Název navazuje na linii předchozích Adamových pojmenování projektů s referencemi k fyzikálním, meteorologickým a kosmickým jevům jako publikace The Overview Effect (2014) nebo například výstavy Outer Core (2013) a String Theory (2009). Afterglow jako dramatická rudá večerní záře po erupci vzdálené sopky inspirovala například Edvarda Muncha v obraze Výkřik, pro výstavu jsme ji vybrali také kvůli poslední kapitole Adamovy tvorby, specificky zářícím krajinám. Ty jsou představeny ve spodní části galerie ve formě autorského videopásma připraveného pro tuto výstavu umělcem Romanem Štětinou. Panoramata krajin s výrazným nepravidelným rámováním odkazujícím k technice montáže představují posun v Adamově tvorbě. Jako by vyběhl z ateliéru, maskéren a pódií módních přehlídek plných masek a kulis a venku skládal rozpadlý svět… ne, ne, je to jinak… ten svět drží pohromadě, ale naše percepce, interpretace a rámování světa je rozpadlé, rozpixelované a zčásti zakryté torzy aparátů, které jsme najali do svých služeb, aby nám svět přiblížily a zjednodušily. Montáže krajin pozorovaných průzorem střílny zhrouceného bunkru jako symbolu úkrytu před vlastním strachem nejsou formální hra, ale extrémně rafinovaná psychosociální reflexe života současné společnosti.
Autoři výstavy přistupují k Adamovu dílu s obdivem a úžasem, bez záměru ho třídit do úhledných škatulek. Akcentují spíše strmé cesty vzhůru – Adam chtěl vždy na vrchol, ať už byl cíl neprozkoumaný a zrádný, a tím se odlišoval od mnoha konformnějších fotografů stejného žánru, a někdy šel až na hranu propasti – emociálně se vydal víc, než racionálně uhlídal. Někdy je neprávem stereotypně nahlížený jako reprezentant maskulinního predátorského světa – fotografoval přece nahotinky. Je ale zřejmé, že právě ve své spontaneitě zobrazoval Adam ženy jako objekt přirozené touhy, obdivu a respektu, jako silné a mnohdy silnější bytosti, než byl v dané situaci on sám. Na titulní fotografii výstavy, portrétu umělkyně Renaty, vidíme silnou autorskou stylizaci, Renata se pro fotografování líčila sama. Fotografie v Adamově podání je přes všechny atributy pódiového nasvícení a cudnosti evidentně mnohem více věcným hledáním identity a společenské role umělkyně ve světě zahlceném obrazy, barvami a září reflektorů než estetickým žánrovým snímkem.
Výběr z Adamových prací pro výstavu v galerii Fotograf je sestaven z existujících autorských zvětšenin z archivu bratra Davida Holého. Instalace se pokouší snímky z různých období vizuálně sdružit do geometrických útvarů, kde hraje hlavní roli diagonála. Diagonální členění plochy obrazu a fotografie je spojené s dynamikou, napětím, pohybem – v protikladu k tomu, co bychom potřebovali pro uspořádání celku. A nakonec, diagonála zároveň odkazuje k existenci perspektivy – vyjádření prostoru v ploše vyzdvihuje významovou hloubku díla. Z povrchu viděného vede pozornost ke křehkým vrstvám intimity a vášně, se kterou Adam Holý pracoval.
David Korecký

Adam Holý (1974–2016) byl uznávaný český fotograf pohybující se mezi módní, reklamní, portrétní a autorskou tvorbou, známý pro snímky spojující intimní smyslnost s výrazovou expresivitou a syrovostí. Spolupracoval s nejvýznamnějšími módními časopisy, je autorem fotografií pro filmové plakáty, například Želary, Pelíšky a další. Ve své práci propojoval studiové portréty s bezprostředními snapshoty a v posledních letech tvorby se posouval směrem ke krajině a společenské reflexi. Zemřel před deseti lety; jeho archiv spravuje jeho bratr David Holý.

Afterglow pořádá Polansky Gallery ve spolupráci s Fotograf Contemporary. Videopásmo z fotomontáží krajin připravil pro výstavu umělec Roman Štětina, snímky pocházejí z archivu Davida Holého. Kurátorem výstavy je David Korecký, ředitel Nadace pro současné umění Praha.

Doprovodný program:
Komentovaná prohlídka k výstavě Afterglow 17. 9. 2026, 17:00

Galerie Fotograf Zone
Jungmannova 7, Praha 1

Adam’s strength lies in the disarming duality of intimate sensuality and expressive power. Whether in studio photographs or snapshots shot spontaneously from a moving car, he always chose images that provoke or unsettle through their rawness, while simultaneously soothing the viewer with an intimately pleasant sense of déjà vu, as if to say, “I’ve been here before.” Immediacy and sensuality are qualities we secretly admire but often suppress in public, almost as if they were transgressions. I experienced this with Adam when I helped him organise a portrait session with children with Down syndrome. One boy, with the most sincere joy, tenderness, and passion, was unabashedly combing through his sister’s long hair. “This is something we don’t know how to do. This is fantastic, this is it!” Adam exclaimed as he photographed him. That day, he was immensely happy for the boy.

The exhibition, held ten years after Adam’s death, is titled Afterglow. The title follows the line established by Adam’s earlier project titles, which reference physical, meteorological and cosmic phenomena such as the publication The Overview Effect (2014) and exhibitions including Outer Core (2013) and String Theory (2009). Afterglow, the dramatic red evening glow following the eruption of a distant volcano, was, among other things, an inspiration for Edvard Munch’s The Scream. We also chose the title for this exhibition in reference to the final chapter of Adam’s work, specifically his glowing landscapes. These are presented on the lower level of the gallery as a video work prepared for this exhibition by the artist Roman Štětina. The panoramic landscapes, with their distinctive irregular framing reminiscent of montage techniques, represent a shift in Adam’s practice. It’s as if he had run out of the studio, dressing rooms, and catwalks full of masks and sets, only to assemble a broken world outside… no, no, it’s different: the world itself holds together, but our perception, interpretation, and framing of it are fragmented, pixelated, and partly obscured by the fragments of the devices we have enlisted in our service to bring the world closer and simplify it. Montages of landscapes observed through the firing slit of a collapsed bunker, itself a symbol of refuge from our own fear, are not a formal game, but an extremely refined psychosocial reflection on life in contemporary society.

The curators approach Adam’s work with admiration and awe, without any intention of sorting it into neat categories. Instead, they emphasize the steep paths upward—Adam always wanted to reach the top, even when the goal was unexplored and treacherous, setting him apart from many more conformist photographers working in the same genre. Sometimes he went right to the edge of the abyss, allowing himself to go further emotionally than he could rationally contain. He is sometimes unfairly stereotyped as representing a masculine, predatory world—after all, he photographed nudes. Yet it is clear that, precisely in his spontaneity, Adam portrayed women as objects of natural desire, admiration, and respect—as strong beings, often stronger than he himself was in a given situation. In the exhibition’s title photograph, a portrait of the artist Renata, we see a powerful artistic stylization; Renata did her own makeup for the shoot. In Adam’s rendering, despite all the attributes of stage lighting and modesty, the photograph is evidently far more a direct exploration of the artist’s identity and social role in a world saturated with images, colors, and the glare of spotlights than a conventional aesthetic genre image.
The selection of Adam’s work for the exhibition at Fotograf Gallery is drawn from existing artist’s prints held in the archive of his brother, David Holý. The installation attempts to visually bring together photographs from different periods into geometric formations in which the diagonal plays the central role. The diagonal division of the pictorial and photographic surface is associated with dynamism, tension, and movement—in contrast to what we would need in order to organise the whole. Finally, the diagonal refers to the existence of perspective: the representation of space on a flat surface highlights the semantic depth of the work. From the surface of what we see, it draws our attention toward the fragile layers of intimacy and passion with which Adam Holý worked.
David Korecký

Adam Holý (1974–2016) was an acclaimed Czech photographer working across fashion, advertising, portraiture, and his own artistic practice, known for images that combine intimate sensuality with expressive power and rawness. He collaborated with leading fashion magazines and created photographs for film posters, including Želary, Pelíšky, and others. In his work, he brought together studio portraits and spontaneous snapshots, while in the later years of his practice he moved toward landscape and social reflection. He died ten years ago; his archive is managed by his brother David Holý.

Afterglow is organised by Polansky Gallery in collaboration with Fotograf Contemporary. The video compilation comprising of landscape photomontages was created for the exhibition by the artist Roman Štětina; the photographs come from the archive of David Holý. The exhibition is curated by David Korecký, director of the Foundation for Contemporary Arts Prague.

Accompanying Programme
Guided tour of the exhibition Afterglow, 17 September 2026, 5:00 PM

Galerie Fotograf Zone
Jungmannova 7, Praha 1