• Exhibitions
  • Artists
  • News
  • Fairs
  • Books
  • Contact
  • Suse Weber

    Template//Activation: dynamische Schablone Prag

    29.1.2016–12.3.2016 Prague Curated by Jiří Havlíček
    • Text by Jiří Havlíček (EN)
    • Text by Jiří Havlíček (CZ)

    I.
    Part of the permanent exposition of the National Gallery in Prague is a scale model of the Spirála theatre. The black cylindrical building was realized in 1991 as part of the Jubilee exhibition at the Holešovice fairground. The space was originally intended for experimental audiovisual performances, however in the following years it turned into a theatre scene for foreign musical productions (e.g. Jesus Christ Superstar or Evita). After more then ten years of operation the theatre fell victim to floods of 2002 and has since been closed and slowly deteriorating.

    From the documents stored in the archives of Prague 7, part of which is the piece of land the theatre is built on, we can learn about the actions leading to a grand exhibition dedicated to the Soviet Union. It was close to the fifteenth anniversary of the end of World War II and the event celebrated was solely the liberation by the Red Army. One of the many attractions was the Circular panoramic cinema situated in the proximity of the right wing of the Industrial palace. Importing the unique Soviet projecting system required a building according to adopted plans. We can read in the documentation that preparations for the building were somewhat confused. At the end of 1959 the authorities considered building a pavilion called “Moscow” on the same spot in the Julius Fucik Park of Culture and Leisure (today Holešovice fairground). At the beginning of the following year we can read in several typed prints about a change in the construction plan. The action “Building of an assembly pavilion Moscow” is replaced by action “building of a circorama”. According to the records from the briefing of the central National Committee of the capital of Prague, contracting authorities aimed for an exemption from project documentation. It might be the reason why there are two completely different plans found in the archive amongst documents about the building of the Circular panoramic cinema. There are no dates on either of them. The first, probably older plan, represents an architectonic solution in the form of three triangles of different size placed next to each other. In the centre of each of them there is a sign telling the function of the building. There is the largest triangle with the sign saying cinema and two smaller triangles around it- main entrance and exit. The newer plan, signed Situation plan (staking scheme) for staking the projected circorama, proposes a single circle on the plot. Thirty years later plans for building the Spirála theatre started on the same spot. A space originally intended for experimental audiovisual performances.

    II.
    One of the most important figures of modern dance of the twentieth century was Bratislava-born Rudolf Laban. Towards the end of his life in English asylum (during World War II) he focused on the research of movements performed while working in a factory. His analysis, in parts inspired by taylorism (1), later led to establishing a whole choreography of management. Contrary to a mere ergonomics of work movements and elimination of useless, so-called shadow movements, he was mainly interested in the individual potential of each worker. According to his own words, he strived to introduce swing and lilt into the work system. Similarly to how the main character in the movie Modern times (1936) tried in the scene with an assembly line. Charlie Chaplin bursts into dance after the machine first swallows him and then in reverse mode throws him up again. Subversive, erotically tinged dance ends with a sabotage. In 1958 Rudolf Laban dies. Currently we can study Laban’s work mainly thanks to his notation system- kinetography Laban. Laban’s geometrical drawings and graphs that Suse Weber discovered in the Trinity Laban archive in London became a starting point for her own research of movement structures. Her interest in methods of recording or transcription is apparent even in her earlier work, where writing (or re-wrtiting) appears in various ways on the borderline between text and image. (2) What we could consider a more conservative work with letters are author’s explication texts sometimes reminding of a dadaistic manual. Writing in its most essential form means rearranging letters of the alphabet. Under usual communication conditions, this game is a subject to strict rules. Suse Weber however lets external, random factors enter this game that often shape the result form of the record. Labanotion is replaced with schematography. Production of various letter diagrams and numbered sketches, their layering and multiplication. Reason led to extreme becomes its very opposite. The exhibitions hold the form of constellations of images and installations of objects, whose result form is not obviously related to the original source material, even if it refers to it mathematically. The transcription becomes a template or a pattern for further use. Sartorial postindustrial baroque. A space intended for an experimental performance.

    Methods and means of “scientific” procedure created by F. W. Taylor at the beginning of the twentieth century in the USA.
    An example that speaks for itself is the geometrical drawing of a spiral created for this exhibition. After uploading the image on a Facebook profile it was declined for promoting due to it not being an image but a text.

    I.
    Součástí stálé expozice Národní galerie v Praze, je zmenšený model divadla Spirála. Budova ve tvaru černého válce, byla realizována v roce 1991 v rámci Jubilejní výstavy na holešovickém výstavišti. Prostor, původně určený pro experimentální audiovizuální představení, se v následujících letech proměnil v divadelní scénu pro zahraniční muzikálové produkce (např. Jesus Christ Superstar, nebo Evita). Po více jak deseti letech fungování, bylo divadlo Spirála zaplaveno při povodních v roce 2002. Poškozené divadlo je dodnes uzavřené a pomalu chátrá.

    V archivu městské části Praha 7, pod kterou spadá pozemek na kterém divadlo stojí, se z dochovaných dokumentů dozvídáme o přípravách velkolepé výstavy věnované Sovětskému svazu. Blížilo se patnácté výročí konce druhé světové války. Slavilo se výhradně osvobození Rudou armádou. Jednou zmnoha atrakcí bylo Kruhové panoramatické kino, situované v blízkosti pravého křídla Průmyslového paláce. Importování sovětského unikátního promítací systému, si vyžádalo stavbu podle převzatých plánů. Z dokumentace můžeme vyčíst, že přípravy na výstavbu byly poněkud zmatené. Ještě na konci roku 1959 se na stejném místě v Parku kultury a odddechu Julia Fučíka, uvažovalo o stavbě pavilonu „Moskva“. Začátkem následujícího roku se z několika různých strojopisů dozvídáme o změně stavebního plánu. Akci „Výstavba montážního pavilonu Moskva“ nahrazuje akce „výstavba cirkorama“. Podle zápisu z porady ústředního Národního výboru hlavního města Prahy, usilovali tehdejší zadavatelé o udělení vyjímky z projekční dokumentace. Možná i z toho důvodu se v archivu, mezi dokumenty o výstavbě Kruhového panoramatického kina, nacházejí dva zcela odlišné výkresy. Oba dva jsou bez datace. První, pravděpodobně starší výkres, představuje architektonické řešení v podobě tří různě velikých trojúhelníků, umístěných v těsné blízkosti vedle sebe. Uprostřed každého z nich je nápis, označující funkci budovy. Okolo největšího trojúhelníku s nápisem kino, jsou dva menší trojúhelníky - vstupní hala a východ. Novější výkres, nadepsaný Situační plán (Vytyčovací schéma) k vytýčení projektované cirkoramy, na vyznačeném pozemku rýsuje už jen jednu osamocenou kružnici. O třicet let později se na stejném místě začíná plánovat stavba divadla Spirála. Prostor, původně určený pro experimentální audiovizuální představení.

    II.
    Jednou z nejdůležitějších postav moderního tance dvacátého století, byl bratislavský rodák Rudolf Laban. Na konci života se Laban ve svém anglickém exilu (během druhé světové války), zaměřil na výzkum pohybů vykonávaných při práci v továrně. Jeho analýza, částečně inspirovaná taylorismem (1), později vedla k vytvoření celé choreografie managementu. Na rozdíl od pouhé ergonomie pracovních pohybů a eliminace zbytečných, tzv. stínových pohybů, jej zajímal především individuální potenciál každého dělníka. Podle svých slov, se snažil vnést do pracovního systému švih a živý rytmus. Podobně, jako se o to pokusila hlavní postava filmu Moderní doba (1936) ve scéně s montážní linkou. Charlie Chaplin se roztančí poté, co jej stroj nejdříve pohltí a následně zpětným chodem vyvrhne. Subverzivní, eroticky podbarvený tanec končí sabotáží. V roce 1958 Rudolf Laban umírá.
    V současnosti můžeme Labanovo dílo studovat především díky jeho notačnímu systému – kinetografii. Labanovy geometrické kresby a grafy, které Suse Weberová objevila v archivu Trinity Laban v Londýně, se staly výchozím bodem v jejím vlastním výzkumu pohybových struktur. Zájem o metodu zápisu, nebo-li transkripci, můžeme v jejím díle nalézt už dříve. Psaní (nebo přepisování) se zde objevuje v nejrůznějších variantách na rozhraní mezi textem a obrazem.(2) Za konzervativnější práci s písmeny můžeme považovat autorčiny explikační texty, místy připomínající dadaistický návod k použití. Psaní ve své nejzákladnější podobě znamená přeskupování znaků abecedy. Tato hra za běžných komunikačních podmínek podléhá striktním pravidlům. Weberová však nechává do hry vstupovat vnější, náhodné faktory, často určující výslednou podobu zápisu. Labanovskou kinetografii nahrazuje schématografie. Produkce nejrůznějších písmových diagramů a očíslovaných nákresů, jejich vrstvení a zmnožování. Rozum, dovedený do krajnosti, se stává svým opakem. Výstavy mají podobu konstelace obrazců a instalace objektů. Výsledná forma viditelně nesouvisí z původním zdrojovým materiálem, i když na něj matematicky odkazuje. Z přepisu se stává šablona, nebo vzor pro další použití. Krejčovské postindustriální baroko. Prostor, určený pro experimentální představení.

    (1) Metody a prostředky “vědeckého” řízení, vytvořené F. W. Taylorem na začátku dvacátého století v USA.
    (2) Výmluvným příkladem je geometrická kresba spirály, vytvořená pro tuto výstavu. Po umístění obrázku na facebookový profil, bylo zamítnuto propagovat příspěvek z důvodu, že se nejedná o obrázek, ale o text.